|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Nerovnosti ve zdraví u vybrané skupiny populace
MAŠKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá problematikou nerovnosti ve zdraví u vybrané populace seniorů. Hlavním cílem práce bylo přezkoumat na vybrané skupině seniorů od 60 do 74 let charakteristiky nerovnosti ve zdraví a zjistit existující nerovnosti v jednotlivých skupinách i rozdíly mezi skupinami. V teoretické části byla popsána problematika, která se týkala nerovností ve stáří, jejich příčinami a důsledky. V praktické části práce se konkrétně zkoumal tento jev na vybraném souboru respondentů v zařízení Senior Otrokovice - domov pro seniory a ve vlastních domácnostech seniorů v Otrokovicích. Pro získání dat k dosažení stanovených cílů a ověření hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření metodou anonymních dotazníků. Jednalo se o standardizované míry ADL a IADL (indexu dle Barthelové), dále byla použita VAS škála k měření intenzity bolesti. K výzkumu bylo stanoveno pět hypotéz. Kvantitativní výzkum byl vyhodnocen pomocí statistického programu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pohlaví není významnou proměnou při vnímání vlastního zdraví a také fyzická soběstačnost se neliší podle pohlaví. Bylo zjištěno, že vnímání vlastního zdraví a fyzická soběstačnost závisí na tom, zda daná osoba bydlí v domově pro seniory či ve vlastní domácnosti. Bylo také zjištěno, že výška starobního důchodu není závislá na pohlaví ani na věku. Zjištěné skutečnosti mohou sloužit k hlubšímu poznání faktorů nerovností ve zkoumaných skupinách seniorů. Tato práce může být také využita jako podklad k dalším výzkumům.
|
|
|
Gender a sociální nerovnosti v oblasti duševního zdraví
Machů, Vendula ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pikhart, Hynek (oponent)
Genderová nerovnost je jednou z hlavních příčin rozdílů ve výskytu duševních onemocnění mezi muži a ženami. Předkládaná práce se zabývá sociálními nerovnostmi v oblasti duševního zdraví a jejich souvislostí s genderem. V úvodní části jsou popsány mechanismy působení sociálních determinant na zdraví a vliv genderu na výskyt duševních onemocnění. Diskriminace žen, nespravedlivé genderové role, nerovné rozdělení moci a nedostatek kontroly nad vlastním životem jsou nejčastěji zmiňovanými příčinami téměř dvojnásobné prevalence duševních onemocnění u žen ve srovnání s muži. V empirické části této práce byla nejprve sestavena typologie evropských zemí podle duševního zdraví žen za použití statistických metod faktorové a shlukové analýzy. Následně byla pomocí binární logistické regrese analyzována souvislost mezi sociálními determinantami a výskytem příznaků deprese u respondentů studie SHARE. Podle výsledků analýzy ovlivňují různé sociální determinanty duševní zdraví mužů a žen odlišně, což může být částečně vysvětleno působením genderu.
|
|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Strategie podpory zdraví jako reflexe teorií determinant zdraví v současné společnosti
Strenková, Anna ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce "Strategie podpory zdraví jako reflexe teorií determinant zdraví v současné společnosti" pojednává o problematice vysoké prevalence chronických onemocnění způsobených změnou společenské struktury při přechodu z tradiční formy společnosti na moderní a s tím spojené epidemiologické tranzice. Tyto problémy spolu s výzkumy determinant zdraví iniciovaly založení teoretické a praktické disciplíny podpory zdraví ("new public health"), jež má v aktivitách péče o zdraví doplnit již fungující veřejné zdravotnictví orientované medicínským směrem. Hlavním zjištěním teoretických výzkumů bylo, že zdravotnický systém má na zdravotní stav populace jen asi 15% vliv, zatímco zdraví významně ovlivňují faktory životního stylu a okolního prostředí. Sociální a ekonomické prostředí pak působí jako kontextuální determinanta zdraví, tj. ovlivňuje zdraví i další jeho determinanty skrze společenský rámec, ve kterém působí. Cílem podpory zdraví je ovlivňovat tyto sociální a ekonomické faktory tak, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu a redukci nerovností ve zdraví. Práce zkoumá strategie a programy podpory zdraví na úrovni WHO, EU a ČR a hodnotí míru reflexe teoretických poznatků v rámci realizovaných programů, jakožto i úspěšnost v nastolení agendy a implementaci podpory zdraví.
|
|
|
Civilizační choroby a jejich sociologická interpretace
Vottová, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce si klade za cíl nabídnout komplexní přehled základních příčin chronických onemocnění se zaměřením na sociální determinanty zdraví a stručný exkurz do vývoje přístupů ke zdraví a nemoci od počátku 20. století, kdy dominoval biomedicínský model po současnost, kdy jej vystřídal model psychosociální, který ke zdraví přistupuje z holistického hlediska. Za hlavní determinanty zdraví označuji stres, především v důsledku frustrace plynoucí z dlouhodobé psychicky či fyzicky náročné práce s nízkou mírou odměny (high- cost/low-reward); sociální gradient a s ním související teorii relativní deprivace, podle níž nehraje v našem sebehodnocení roli množství našich statků, ale to, jak si stojíme v porovnání s ostatními skupinami; sociální oporu a sociální kohezi, která funguje v dobách krize jako nárazník (buffer) vůči stresoru; a vývoj v raných fázích života, jehož důsledky je možné pozorovat v pozdějších fázích života. Mezi determinanty zdraví je možné zařadit nespočet dalších příčin, nicméně v kontextu této práce se omezuji na těchto pár vybraných, které považuji za univerzálně platné. V závěru práce diskutuji, zda je zdraví jednotlivce odpovědností jeho samého či zda se již v dnešní době přesunula především na společnost.
|
host ::
RSS.